|
|
Mapování buněčné populace exprimující Sonic hedgehog při embryonálním vývoji srdce
Břežná, Veronika ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Šaňková, Barbora (oponent)
jeden ze tří členů rodiny Hedgehog, jejíž signální dráha hraje zásadní roli při řízení vývoje obratlovců. Právě Sonic hedgehog má převládající úlohu při organizaci vývojových procesů většiny orgánových systémů. Je zajímavé, že jeho přímá exprese či příspěvek populací exprimujících tuto signální molekulu nebyla nikdy popsána. Cílem této práce pokusit se detekovat buňky, které exprimovaly přímo srdeční tkáni se zaměřením na myokard. Tyto buňky od embryonálního 10,5 do 16,5 a dále postnatálně. Rovněž jsme hodnotili aktuální expresi S srdeční tkáni od embryonálního dne 12,5 do embryonálního dne 15,5. K detekci buněčných linií exprimujících Sonic hedgehog jsme využili CreLoxP systém, X galové barvení, fluorescenční a konfokální mikroskopii. Přítomnost buněk, které exprimovaly Sonic hedgehog minulosti jsme ve vyvíjejícím se srdci rovněž hodnotili s pomocí imunohistochemie. Dle našich výsledků byla v myším myokardu prenatálně i postnatálně prokázá přítomnost descendentní linie buněk exprimujících S provedené analýzy ývá, že tyto buňky srdeční tkáni detekovat od embryonálního dne 10,5 až do postnatálního období. Aktuální exprese srdeční tkáni v embryonálních dnech 12,5 až 14,5 Tato studie přinesla zásadní nové poznatky v oblasti vývoje srdce a mohla by v boji proti srdečním vývojovým vadám a také v hledání nových...
|
|
|
Vliv teploty na vznik arytmií během vývoje srdce
Vostárek, František ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Tomek, Viktor (oponent) ; Naňka, Ondřej (oponent)
4 Abstrakt: Cíle: Hlavním cílem této práce bylo podrobně popsat změny ve funkci izolovaného embryonálního kuřecího srdce v reakci na akutní změny teploty a stresové podmínky v prostředí in vitro společně s porovnáním reakce embryonálního srdce in ovo. Metody: Změny ve funkci čtyřdenního kuřecího srdce v prostředí in vitro jsme pozorovali pomocí vysokorychlostního optického mapování intracelulární dynamiky kalcia při třech různých teplotách. Kontrolní teplota (normotermie) byla 37 řC, 34 řC - hypotermie a 40 řC - hypertermie. Pro porovnání jsme při stejných teplotách sledovali změny ve funkci srdce pomocí videomikroskopie v prostředí in ovo. Pro zjištění frekvenčních limitů jednotlivých srdečních segmentů jsme provedli experimenty s elektrickou stimulací in ovo a in vitro. Výsledky: V pozorovaném teplotním rozmezí jsme pozorovali téměř lineární závislost sinusové frekvence na teplotě. Proti normotermii činila změna sinusové frekvence in vitro a in ovo při hypotermii i hypertermii přibližně 20%. Pokles teploty ze 37 řC na 34 řC in vitro nezpůsobil významné změny v amplitudě kalciových transientů, zatímco nárůst teploty ze 37 řC na 40 řC snížil amplitudy v síních a komorách o 35%, respektive 38%. V prostředí in vitro jsme pozorovali řadu spontánních arytmií již při normotermii, proti prostředí in ovo, kde se...
|
|
|
Role of Nkx2.5 in development and electrophysiology of the mouse heart
Hámor, Peter ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Role genu Nkx2.5 v morfogenezi a elektrofyziologii srdce u myši Praha 2016 Bc. Peter Hámor ABSTRAKT Cieľom tejto práce je skúmanie vplyvu dávkovania génu Nkx2.5 na elektrofyziológiu srdca myší v prenatálnom období vývoja. Hlavnou úlohou je hľadanie rozdielov vo vedení elektrického vzruchu v srdci myších embryí v závislosti na ich genotype. Bola na to použitá špecifická metóda snímania prechodu elektrického vzruchu myokardom, tzv. optické mapovanie. Vďaka tejto metóde bolo možné vytvoriť obrázky a videá zachytávajúce prechod elektrického impulzu srdcom, s označením začiatku a smerovania jeho vedenia. Z výstupov týchto snímaní, tzv. optických máp, sú určené prípadné anomálie a výchylky v porovnaní s normálnou funkciou srdca. Práca sa zameriava na expresiu transkripčného faktoru Nkx2.5 a s ním súvisiacich regulačných prvkov, ktoré sa podieľajú na správnom formovaní a fyziológii srdca do obdobia vývoja približne 9,5 dní post coitum (d.p.c.). Jedinci v tomto vývojovom štádiu boli opticky mapovaní a porovnávaní na základe ich genotypu - homozygotne nemutantné, heterozygotné a homozygotne mutantné myšie embryá vykazovali určité podobné vlastnosti, kým v niektorých sa dramaticky líšili. Keďže táto práca je jedna z mála, ktorá detailne skúma optické mapy homozygotne mutantných jedincov v géne Nkx2.5, výsledky z nej...
|
|
|
Regenerace srdeční svaloviny u obratlovců
Bergelová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Mašek, Jan (oponent)
Ryby jako například Danio rerio mají schopnost regenerovat srdeční tkáň v průběhu celého života. Regenerační potenciál u obojživelníků se naproti tomu liší. Zatímco čolek je schopný regenerovat své srdce po celou dobu života, Xenopus leavis tuto schopnost ztrácí během metamorfózy. Rozdíly v regeneračním potenciálu se nemusí lišit jen mezi rody, ale také mezi druhy. Například Xenopus tropicalis má na rozdíl od Xenopus leavis zachovanou regenerační schopnost i v dospělosti. Savci namísto toho mají schopnost regenerace velmi omezenou. U myši i člověka byla pozorována pouze několik prvních dnů po narození. V dospělosti dochází k hojení rány a vzniku kolagenové jizvy. Z toho důvodu je velmi podstatné zkoumat molekulární mechanismy u modelových organismů, které si zachovávají schopnost regenerace, pro možné budoucí klinické uplatnění na lidech. Klíčová slova: regenerace, srdeční svalovina, hojení, zebřička pruhovaná, savci, obojživelníci, vývoj srdce, obratlovci
|
|
|
Regenerace srdeční svaloviny u obratlovců
Bergelová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Mašek, Jan (oponent)
Modelové organismy jako Danio rerio mají schopnost regenerovat srdeční tkáň v průběhu celého života. Regenerační schopnost u obojživelníků se naproti tomu liší. Zatímco čolek je schopný opravit své srdce po celou dobu života, Xenopus leavis tuto schopnost ztrácí během metamorfózy. Rozdíly ve schopnosti regenerace se nemusí lišit jen mezi čolky a drápatkami. Oproti Xenopus leavis má Xenopus tropicalis schopnost regenerovat i v dospělosti. Savci namísto toho mají schopnost regenerace velmi omezenou. U myši i člověka byla pozorována pouze několik prvních dnů po narození. V dospělosti dochází k hojení rány a vzniku kolagenové jizvy. Z toho důvodu je velmi podstatné zkoumat molekulární mechanismy u modelových organismů, které si zachovávají schopnost regenerace, pro možné budoucí klinické uplatnění na lidech. Klíčová slova: regenerace, srdeční svalovina, hojení, zebřička pruhovaná, savci, obojživelníci, vývoj srdce, obratlovci
|
|
|
Vliv teploty na vznik arytmií během vývoje srdce
Vostárek, František
4 Abstrakt: Cíle: Hlavním cílem této práce bylo podrobně popsat změny ve funkci izolovaného embryonálního kuřecího srdce v reakci na akutní změny teploty a stresové podmínky v prostředí in vitro společně s porovnáním reakce embryonálního srdce in ovo. Metody: Změny ve funkci čtyřdenního kuřecího srdce v prostředí in vitro jsme pozorovali pomocí vysokorychlostního optického mapování intracelulární dynamiky kalcia při třech různých teplotách. Kontrolní teplota (normotermie) byla 37 řC, 34 řC - hypotermie a 40 řC - hypertermie. Pro porovnání jsme při stejných teplotách sledovali změny ve funkci srdce pomocí videomikroskopie v prostředí in ovo. Pro zjištění frekvenčních limitů jednotlivých srdečních segmentů jsme provedli experimenty s elektrickou stimulací in ovo a in vitro. Výsledky: V pozorovaném teplotním rozmezí jsme pozorovali téměř lineární závislost sinusové frekvence na teplotě. Proti normotermii činila změna sinusové frekvence in vitro a in ovo při hypotermii i hypertermii přibližně 20%. Pokles teploty ze 37 řC na 34 řC in vitro nezpůsobil významné změny v amplitudě kalciových transientů, zatímco nárůst teploty ze 37 řC na 40 řC snížil amplitudy v síních a komorách o 35%, respektive 38%. V prostředí in vitro jsme pozorovali řadu spontánních arytmií již při normotermii, proti prostředí in ovo, kde se...
|
|
|
Vliv teploty na vznik arytmií během vývoje srdce
Vostárek, František
4 Abstrakt: Cíle: Hlavním cílem této práce bylo podrobně popsat změny ve funkci izolovaného embryonálního kuřecího srdce v reakci na akutní změny teploty a stresové podmínky v prostředí in vitro společně s porovnáním reakce embryonálního srdce in ovo. Metody: Změny ve funkci čtyřdenního kuřecího srdce v prostředí in vitro jsme pozorovali pomocí vysokorychlostního optického mapování intracelulární dynamiky kalcia při třech různých teplotách. Kontrolní teplota (normotermie) byla 37 řC, 34 řC - hypotermie a 40 řC - hypertermie. Pro porovnání jsme při stejných teplotách sledovali změny ve funkci srdce pomocí videomikroskopie v prostředí in ovo. Pro zjištění frekvenčních limitů jednotlivých srdečních segmentů jsme provedli experimenty s elektrickou stimulací in ovo a in vitro. Výsledky: V pozorovaném teplotním rozmezí jsme pozorovali téměř lineární závislost sinusové frekvence na teplotě. Proti normotermii činila změna sinusové frekvence in vitro a in ovo při hypotermii i hypertermii přibližně 20%. Pokles teploty ze 37 řC na 34 řC in vitro nezpůsobil významné změny v amplitudě kalciových transientů, zatímco nárůst teploty ze 37 řC na 40 řC snížil amplitudy v síních a komorách o 35%, respektive 38%. V prostředí in vitro jsme pozorovali řadu spontánních arytmií již při normotermii, proti prostředí in ovo, kde se...
|
|
|
Vliv teploty na vznik arytmií během vývoje srdce
Vostárek, František ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Tomek, Viktor (oponent) ; Naňka, Ondřej (oponent)
4 Abstrakt: Cíle: Hlavním cílem této práce bylo podrobně popsat změny ve funkci izolovaného embryonálního kuřecího srdce v reakci na akutní změny teploty a stresové podmínky v prostředí in vitro společně s porovnáním reakce embryonálního srdce in ovo. Metody: Změny ve funkci čtyřdenního kuřecího srdce v prostředí in vitro jsme pozorovali pomocí vysokorychlostního optického mapování intracelulární dynamiky kalcia při třech různých teplotách. Kontrolní teplota (normotermie) byla 37 řC, 34 řC - hypotermie a 40 řC - hypertermie. Pro porovnání jsme při stejných teplotách sledovali změny ve funkci srdce pomocí videomikroskopie v prostředí in ovo. Pro zjištění frekvenčních limitů jednotlivých srdečních segmentů jsme provedli experimenty s elektrickou stimulací in ovo a in vitro. Výsledky: V pozorovaném teplotním rozmezí jsme pozorovali téměř lineární závislost sinusové frekvence na teplotě. Proti normotermii činila změna sinusové frekvence in vitro a in ovo při hypotermii i hypertermii přibližně 20%. Pokles teploty ze 37 řC na 34 řC in vitro nezpůsobil významné změny v amplitudě kalciových transientů, zatímco nárůst teploty ze 37 řC na 40 řC snížil amplitudy v síních a komorách o 35%, respektive 38%. V prostředí in vitro jsme pozorovali řadu spontánních arytmií již při normotermii, proti prostředí in ovo, kde se...
|
|
|
Role of Nkx2.5 in development and electrophysiology of the mouse heart
Hámor, Peter ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Role genu Nkx2.5 v morfogenezi a elektrofyziologii srdce u myši Praha 2016 Bc. Peter Hámor ABSTRAKT Cieľom tejto práce je skúmanie vplyvu dávkovania génu Nkx2.5 na elektrofyziológiu srdca myší v prenatálnom období vývoja. Hlavnou úlohou je hľadanie rozdielov vo vedení elektrického vzruchu v srdci myších embryí v závislosti na ich genotype. Bola na to použitá špecifická metóda snímania prechodu elektrického vzruchu myokardom, tzv. optické mapovanie. Vďaka tejto metóde bolo možné vytvoriť obrázky a videá zachytávajúce prechod elektrického impulzu srdcom, s označením začiatku a smerovania jeho vedenia. Z výstupov týchto snímaní, tzv. optických máp, sú určené prípadné anomálie a výchylky v porovnaní s normálnou funkciou srdca. Práca sa zameriava na expresiu transkripčného faktoru Nkx2.5 a s ním súvisiacich regulačných prvkov, ktoré sa podieľajú na správnom formovaní a fyziológii srdca do obdobia vývoja približne 9,5 dní post coitum (d.p.c.). Jedinci v tomto vývojovom štádiu boli opticky mapovaní a porovnávaní na základe ich genotypu - homozygotne nemutantné, heterozygotné a homozygotne mutantné myšie embryá vykazovali určité podobné vlastnosti, kým v niektorých sa dramaticky líšili. Keďže táto práca je jedna z mála, ktorá detailne skúma optické mapy homozygotne mutantných jedincov v géne Nkx2.5, výsledky z nej...
|
|
|
Role of Nkx2.5 on development and electrophysiology of the mouse heart
Hámor, Peter ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Vliv dávkování genu Nkx2.5 na vývoj a elektrofyziologii srdce u myši Praha 2015 Bc. Peter Hámor ABSTRAKT Cieľom tejto práce je skúmanie vplyvu dávkovania génu Nkx2.5 na elektrofyziológiu srdca myší v prenatálnom období vývoja, v ktorom dochádza ku skolabovaniu jeho fyziologických funkcií. Hlavnou úlohou je hľadanie rozdielov vo vedení elektrického vzruchu v srdci myších embryí v závislosti na ich genotype. Bola na to použitá špecifická metóda snímania prechodu elektrického vzruchu myokardom, tzv. optické mapovanie. Vďaka tejto metóde bolo možné vytvoriť obrázky a videá zachytávajúce prechod elektrického impulzu srdcom, s označením začiatku a smerovania jeho vedenia. Z výstupov týchto snímaní, optických máp, sú určené prípadné anomálie a výchylky v porovnaní s normálnou funkciou srdca. Práca sa zameriava na expresiu transkripčného faktoru Nkx2.5 a s ním súvisiacich regulačných prvkov, ktoré sa podieľajú na správnom formovaní a fyziológii srdca do obdobia vývoja približne 9,5 dní post coitum (d.p.c). Jedinci v tomto vývojovom štádiu boli opticky mapovaní a porovnávaní na základe ich genotypu - homozygotne nemutantné, heterozygotné a homozygotne mutantné myšie embryá vykazovali určité podobné vlastnosti, kým v niektorých sa dramaticky líšili. Keďže táto práca je jedna z mála, ktorá detailne skúma optické mapy...
|
host ::
RSS.